Cesta byla vyčerpávající. Vůbec poslední dny a týdny mě nesmírně vyčerpávají.
A k tomu to strašné sychravé počasí. Jsem už starý člověk, měl bych se šetřit.
Jenže je potřeba vědět, na čem jsme.
Jednání se nekoná. Jen oznámení bez debat, rozkaz.
Tohle nepodepíšu.
Řev, vzteklý, hysterický. Musím vydržet.
Proč ležím na pohovce? Co tady dělá lékař?
„Podepište to, Herr Staatspresident!“
„Co když řeknu ne?“
Žoviální tlusťoch s bodrou tváří mne odvádí stranou a měkce domlouvá, je-li opravdu nutno, aby ta krásná historická Praha byla v několika hodinách srovnána celá se zemí, aby do povětří vyletělo všechno. Alles in die Luft…
14. března 1939, jedna hodina po půlnoci...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Oh...
Elluška
To mě vzalo. Hodně silný. A hodně dobrá dynamika vyprávění.
Děkuji Ti!
Peggy
Děkuji Ti!
Ale fuj. Dobře, ty.
ioannina
Ale fuj. Dobře, ty.
Díky!
Peggy
Díky!
A ano, bylo to tehdy moc fuj.
Chudák :( Jsou chvíle, kdy je
Lejdynka
Chudák :( Jsou chvíle, kdy je mi ho líto. (A jsou chvíle, kdy vůbec.)
Podle toho, co všechno jsem o
Peggy
Podle toho, co všechno jsem o něm četla, to byl slušný člověk a když už neměl šanci se nějak bránit, tak se aspoň snažil pomáhat. Prý se mu podařilo zachránit dost lidí.
Já se teda přiznám, že ho
Lejdynka
Já se teda přiznám, že ho nemám ráda za ty dekrety, ale uznávám, že byl především oběť okolností, víc než kdo jiný.
Tohle je o Hachovi. V březnu
Peggy
Tohle je o Hachovi. V březnu 39 byl už Beneš v exilu.
A dekrety byly výsledkem jednání vítězných mocností, nikoliv Benesuv rozmar.
Ovšem obětí okolností Beneš byl, to je pravda.
Aha, tak to jsem prokázala
Lejdynka
Aha, tak to jsem prokázala ostudou neznalost, pardon. Je fakt, že v československých prezidentech se úplně neorientuju.
Něco si o tom asi musím načíst.
:)))
Peggy
:)))
Ano, tohle byl hodně děsivý
Esclarte
Ano, tohle byl hodně děsivý moment. A vůbec se nedivím, ne s těmihle souvislostmi. tady fakt těžko říct, jestli je lepší hrdost a nechat si tohle všechno zničit... ach jo.
On neměl moc na výběr ani
Peggy
On neměl moc na výběr ani Beneš pul roku před tím, natož Hácha.
V září 38 jsme měli ještě hraniční pevnosti, ale byli jsme úplně obklíčení a s pátou kolonou uvnitř.
V březnu 39 jsme už neměli ani ty pevnosti...
Ano. (Resp. ne...)
Esclarte
Ano. (Resp. ne...)
hrozná doba a chudáci lidi,
Tora
hrozná doba a chudáci lidi, co museli činit ta hrozná rozhodnutí. Odsoudit je tak jednoduché, zvlášť s odstupem let, znalostí toho, jak vše dopadlo a nadhledem z naší velmi rozmařilé doby.
Přesně tak. Díky!
Peggy
Přesně tak.
Díky!
Tady se podepisuju s dovětkem
Aplír
Tady se podepisuju s dovětkem, že drablle je výstižné a silné.
Díky!
Peggy
Díky!
Ty jo.
Faob
Tos vzala opravdu osudový okamžik, nikdy bych nechtěl být v kůži těchto smutných hrdinů, na které se po bitvě snáší lecjaké chytráctví tisíce generálů... Ale zároveň - a tos parádně postihla - "žoviální tlusťoch... měkce domlouvá", nejsmutnější na tom je, že kdyby se tehdy vzepřel, Adolf by měl velké, převelké potíže, protože na nás se necítil. Těžké jsou to okamžiky, Churchill, který se rozhodl opačně, by mohl vyprávět. Ještě jednou: vynikající kousek.
Děkuji Ti převelice!
Peggy
Děkuji Ti převelice!
Dějiny nejsou černobílé, ani lidi.
Musí se nejen poznat fakticky, ale též cítit srdcem.
Zajímavé. Já jsem slyšela
Esclarte
Zajímavé. Já jsem slyšela takovou interpretaci, že právě to měkké domlouvání působilo ještě děsivěji než co jiného, protože z toho čišelo, že to myslí doopravdy.
Ano, to bylo to, co ho
Peggy
Ano, to bylo to, co ho zlomilo :(