Svíčková

Né, dneska vaří Jarda svíčkovou! Nechápu tenhle jeho páteční rituál, jím to jenom abych ho neurazila. Na šetrný naznačování nikdy nemám sílu a celý to do sebe vecpu. Musim si koupit nějaký pečivo, abych to měla čim zajíst. Fuj, to je pach. "Ahoj Jardo!" "Ahoj lásko!" odpovídá zpěvně, "udělal jsem trochu svíčkový, dáš si?" Zastavila jsem se .
Proč se mě vždycky zeptá? Mám snad na výběr? On se přímo vyžívá v mém "ano, drahý", v mém slitování. Citový parazit. Víš co? Má se říkat pravda, nebo ne? Ať už je jakákoliv. "Ne." vyhrkla jsem
Překvapená nevinnost jeho pohledu mě udeřila.