Nesnesitelná lehkost bytí

Narozeninový večírek v kanceláři byl lepší, než očekával. Tedy ne že by čekal málo, byl přece Zlatoslav Lockhart. Svět už věděl mnoho o jeho dokonalosti, řečnických schopnostech, nadýchaných zlatých loknách, bicáčcích řeckého boha (dech beroucí zejména z periferního pohledu), zářivém úsměvu hodného cen... Zkrátka svět na něj byl připraven a narozeninová komise na Ministerstvu očividně také. Co na tom, že ji vedla ta neatraktivní žába s aurou staré panny.
Dort byl vynikající (a hlavně – dietní!), přání podepsané všemi včetně samotného ministra dojemně ohromující, hosté více než připravení ke každé špatnosti. Alespoň francouzáka si dal s každým. Bylo mu krásně lehko.