O pyžamku a tak

"Z hovna bič neupleteš a dál to znáš," rozumovaly mozkové buňky, zatímco zíraly do krajiny ubíhající za oknem vlaku.
"Mozku, řekni, o čem mám psát? Vždyť já na žádná tabu nevěřím..." zoufala si autorka.
"Že ne? Tak počkej!" zaradoval se mozek.
"Co jak ses tuhle rozmázla na schodech?"
"To se mi stává furt," odmávla to.
"Ani jak jsi tehdy musela jet z nemocnice v pokakaném pyžamku tramvají domů?"
"Každý si někdy kákl do pyžamka," pokrčila filozoficky rameny.
"Ha! Co třeba, že [šušky hušky pšššt pšššššt]?" trumfoval mozek.
"Víš co? Asi máš pravdu. O některých věcech by se rozhodně mluvit nemělo."