První žena na trůně

„Nebudu dobrým králem,“ mudroval mladík nešťastně.
„Nic na tom není,“ opáčila jeho starší sestra, miláček národa, vždy ve všem lepší. Kromě klavíru.
Otec, král, přimhouřil oči. Králem bude kluk. Kdo kdy slyšel, aby panovala holka?
Jenže na tom něco je: on by neudržel při životě ani kaktus. Ona se účastní jednání rady a přispívá rozumnými argumenty. Co s nimi?
Království je velké. Král svolá radu a přizve své dva potomky. Vprostřed mapy země, podél řeky, nakreslí dělicí čáru.
„Máte jeden rok. Kdo přivede svou část země k blahobytu a dostatku, kdo bude lepším panovníkem, ten zdědí žezlo po mém skonu.“