Pád člověka rozumného

Když první kus nebe spadl na zem a za ním začal padat sníh zanechávající krvavou stopu, všichni věděli, čí je to chyba. Všechny bílé myšky byly vyhlazeny, ale nebe padalo dál. Modrý slon byl obviněn a sťat, obloha ale zbělela ještě více a zaplakala v podobě zářivě temných krystalů. Stromy prchly z povrchu a zahynuly v zemi, vystrašeny, tím, co se stalo drakům. Moře začalo hořet a všechny živé ryby na souši byly obětovány neznámým bohům. Pak, když Měsíc pohltil slunce, začali lidé pochybovat o své ceně. A když Země začala opět žít, zbyl na ní už jenom mistr popravčí.