Po Kendřině smrti nebyly večeře u Brumbálů příliš vřelou událostí. Aberforth mrzutě napichoval brambory a tiše sledoval sestru, která naštěstí pokojně jedla.
„Zítra přijde na oběd Gellert,“ pronesl Albus. „Chtěl bych ti ukázat, na čem pracujeme.“
A zase úžasný Gellert, pomyslel si Aberforth znechuceně.
„A docházejí nám vejce a mouka a Ariana potřebuje nové boty,“ změnil téma mladší bratr.
Albus zavřel oči. Proč se musel zabývat tak přízemními záležitostmi jako vejce?! Stáli na pokraji revoluce!
„Copak, není to pro tebe dost velkolepé? Kdybych se nemusel vracet do Bradavic, postaral…“
„Nezačínej,“ přerušil ho nejstarší unaveně.
Zbytek večeře proběhl v dusivém tichu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, fakt jim to nezávidím. :(
Tenny
Jo, fakt jim to nezávidím. :(
To nepochopení na obou
strigga
To nepochopení na obou stranách skoro až fyzicky bolí.
To je ale výstižně zachycená
KattyV
To je ale výstižně zachycená atmosféra. Z těch několika slov víme o obou bratrech opravdu hodně.
Já nějak nevím, co říct, jen
Gwendolína
Já nějak nevím, co říct, jen jsem si to tiše šoupla do oblíbených.
Ano, takhle nějak to muselo
ef77
Ano, takhle nějak to muselo být. Smutné, ovšem napsaný skvěle.
Ano, rodinné večeře bývají
Faob
Ano, rodinné večeře bývají plny zakázaných témat!
To je výborné, takhle nějak
Esclarte
To je výborné, takhle nějak to prostě muselo být.
Atmosféra by se dala krájet.
kytka
Atmosféra by se dala krájet. Je to bolestné a hodně realistické.
Opravdu skvěle napsané.
Vynikající drabble, i když
Brygmi
Vynikající drabble, i když velmi smutné.
Souhlasím!
Esti Vera
Souhlasím!
Krásná práce. <- To byla jako
Iantouch
Krásná práce. <- To byla jako velká pochvala. :)
(Fascinuje mě, že by se to klidně dalo vsunout do toho mého letošního seriálu a úplně v pohodě by to tam zapadlo jako dílek skládačky.) < - To byl jako záchvěv narcismu, ale zároveň uznání tvého literárního umění. :D