Morová rána

„Do Wyzimy nemůžete, řádí mor! Každej příchozí musí do karantýny.“
Geralt si povzdechl.
„Jsem zaklínač, proti moru jsem imunní.“
„To by mohl říct každej! Vědmák, nevědmák, prostě půjdete do karantýny, máme ji šikovně vedle hřbitova, zatím VŠICHNI pomřeli.“
„Všichni v karanténě?“
„Do jednoho. Dočista mrtvý, kusy těla všude odpadaný, smrad.“
„Vedle hřbitova.“
„Dyť to řikám!“
„Hmm. A když to přežiju a zaručím, že nikdo další už neumře, dostanu zaplaceno?“
„Co je todle za krávovinu? Proč bychom měli jako někomu platit?“
„Třeba protože ten váš mor není nic jiného než prachobyčejný ghúl a „lidi v karanténě“ mu dáváte jako pravidelnou svačinku.“