Pokoj se topil v šarlatovém šeru.
"Nemám více sil, Louisi," šeptal pacient.
"Nesmysl..."
"Mám jen ten tupý bezvládný pocit. Není k čemu se vracet. Ten střelec měl mít lepší mušku," pokrčil nepatrně ramenem.
Tichý rozhovor se táhl už dlouho a stále kroužil v téže louži. Louisovi docházela jeho učitelská trpělivost. Pak se na krátko zlomila i jeho bratrská láska.
"Možná tě to nakonec přeci jen zdolá. Horečka tě dostane. Zemřeš. Chceš se vsadit?"
Odpověděla mu jen náhle zatvrzelá jiskra v bratrově pohledu.
Bylo to podobné, jako s tím lékem na škytavku. Škytáš? Tak to dokaž.
Robert Gérard Moore se uzdravil.
Snad je to vidět. Sázka je tady použita jako lék na smrt.
Trošičku tím ohýbám originál, ale kdo řekl, že k tomuhle nemohlo dojít...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Sice neznám Shirley, ale není
Kleio
Sice neznám Shirley, ale není nad to se pořádně naprdnout a porazit tu mrchu z hecu. :)
Řekla bych, že nic jiného
KattyV
Řekla bych, že nic jiného zafungovat nemohlo. Bylo potřeba vzbudit zdravé naštvání. Tak sakra, ty mě máš utěšovat, ne souhlasit, že umřu. Počkej, já ti ukážu!!!
Sice neznám fandom, ale
Evangelista biolog
Sice neznám fandom, ale drabble se mi líbí :) je to zajímavé uchopení :)
Pěkná hlavologie :)
Elluška
Dojemné. Sto slov a stejně z toho cítím tu radost z dobrého konce.
A just ne!
Alexka
Je mi záhadou, proč pořád tolik lidí odmítá působení psýché na fyzické zdraví. Mozek je přeci tak hustý orgán.
Výtečně napsaná scéna, napětí a posléze jeho uvolnění je hmatatelné.