Popisuji v podstatě poslední scénu filmu (ale z jiného pohledu). Takže zásadní spoilery!
Héloïse chodila na Vivaldiho Čtvero ročních dob sama. Bylo to něco, co bylo jen její, nechtěla být pozorována.
Smyčce rozezní první tóny. Presto. Hudba ji začne obklopovat. Je to stále stejné, jako kdyby ji pohlcovaly plameny.
Srdce jí buší, nemůže dýchat. Nachází se někde mezi smrtí a zrozením, je to tak krásné i bolestivé.
Vzpomínky se mísí se současností, úsměvy minulosti s tepem přítomnosti. Marianne. Má pocit, že se rozpadne na tisíc kousků, ale ne – hudba ji drží při zemi.
Cítí, že je sledována, ale neohlédne se. Dnes je Orfeem a volí vzpomínku.
Po koncertě odchází. Zlomenější i silnější zároveň.
Popisovanou scénu můžete vidět a slyšet zde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ja si ten film raz musím
peva
Ja si ten film raz musím pozrieť! :))
Film je úžasný!
Brygmi
Film je úžasný!
film neznám, ale drable se mi
Aries
film neznám, ale drable se mi moc líbí, jak je
Děkuji!
Brygmi
Děkuji!
Tyjo, já se na ten film
Kleio
Tyjo, já se na ten film chytala do kina, než to celý vypuklo, ale když nad tím přemýšlím, určitě by se dal někde sehnat. Jak to tak čtu, tak ho MUSÍM vidět.
Ten film moc doporučuji! Ony
Brygmi
Ten film moc doporučuji! Ony jsou různé cesty, jak ho vidět, ale legálně třeba za pár korun na Aerovodu. :)