24. 4. 1978 1.40 Mnichov
„Co se děje?“ ptá se rozespale Vilma, „Kdo to byl?“
Landmann, hlavní policejní komisař z Grenzpolizeipräsidium München, zavěsí sluchátko, přistoupí k lince a natočí si vodu.
„Volal Lang ze Schirndingu,“ řekne ustaraně, „z Československa se k nám prý snaží probít teroristé s autobusem plným rukojmích. Jestli komunistům vydáme únosce!“
„Tak to snad není těžké rozhodování!“ sekne žena, „Nebo je v tom nějaký zakopaný pes?“
„Právě že jo,“ mne si bradu muž, „nemůžeme jim věřit ani slovo! Nevíme, zda jsou to skuteční teroristé, skuteční rukojmí, ba i o autobusu musíme pochybovat… Instrukce velí jasně: vydání údajných zločinců probíhá vždy diplomatickou cestou.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Velmi dobré
Peggy
Velmi dobré
Díky moc!
Faob
Díky moc!
Bezvadně zakomponované téma a
Aplír
Bezvadně zakomponované téma a moc dobře jsi zachytil pohled z druhé strany. Napětí stoupá.
já už dneska nejsem schopná
Aries
já už dneska nejsem schopná smysluplně komentovat, tak se sem jen vlípnu se souhlasem.
Děkuji oběma, obě citovaná
Faob
Děkuji oběma, obě citovaná příjmení jsou reálná...
Dobře zakopaný pes. Teda...
Tora
Dobře zakopaný pes. Teda... využité téma :)
Děkuji moc!
Faob
Děkuji moc!
jo, komunistům nevěř.
Killman
jo, komunistům nevěř.
Jak říkáš, oni opravdu asi
Faob
Jak říkáš, oni opravdu asi nemohli každého označeného "zločince" bez ničeho vzít a pustit zpátky... V tomto případě by ale k vydání zpět "diplomatickou cestou" zcela nepochybně došlo.
Zaujímavý moment, asi bola
wandrika
Zaujímavý moment, asi bola spolupráca v takýchto prípadoch naozaj komplikovaná.
Děkuji, byla, a nedivím se...
Faob
Děkuji, byla, a nedivím se... Na celém případu totiž tak trochu nesmíme zapomínat, že kluci "jen" chtěli za hranice (byť v případě Milana to byl útěk před uděleným trestem...).
Vlastně se čím dál více divím
KattyV
Vlastně se čím dál více divím, jak z pouhé pitomé naivity vznikla taková tragédie. A přemýšlím, kolikrát asi k něčemu podobnému dochází.
Myslím, že to je dost přesný
Faob
Myslím, že to je dost přesný postih... Táta dostal jednou docela tvrdý kázeňský trest za to, že pomáhal sepsat odvolání jednomu negramotnému Romovi. To pohrdání lidmi hloupějšími nebo sociálně nepřizpůsobivějšími bylo neuvěřitelně silné, to si dneska skoro neumíme představit. Díky!