Druhé drabble v tématu, bez nároku na bodík.
„Naprosto vám rozumím.“
Profesorce McGonnagalové vířila v hlavě změť naléhavých otázek.
Jak sem ta mudlovská ženská dojela normálním autem?
Zabere na ni Obliviate?
Vážně si chce nechat wyverna jako mazlíčka?
Je nějak příbuzná s Hagridem?
Kde je vůbec Hagrid?
Vážně kolem ní mám skákat a řešit wyverní průjem?
Neměla by být spíš vyděšená, zmatená a pokorná?
To musím kromě Weasleyových a Smrtijedů řešit i tohle?
Co třeba Avada Kedavra? Ale co pak s tím zatraceným wyvernem?
Co wyverni žerou?
A kde je Brumbál, když ho potřebuju?
Zatvářila se nekompromisně a sebejistě.
„Asi se u nás budete muset nějakou chvíli zdržet.“
Předchozí díl: Dáreček
Následující díl: Hlavně nenápadně
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je teda situace :-)
Aries
to je teda situace :-)
K příběhu se teprve dostávám,
Remi
K příběhu se teprve dostávám, tak se budu muset trochu porozhlédnout. :)) Ale McGonagallovoua její trpělivost musím obdivovat :D
Nevím jestli by přemýšlela
Marek
Nevím jestli by přemýšlela hned o Avadě, ale jinak si myslím, že myšlenkové pochody jsou vystihnuty geniálně :D
Krásně popsaný ženský způsob myšlení
Skřítě
Víření otázek a odpovědí v hlavě... a úplně vidím ten závěrečný výraz paní profesorky :-) Typické! :-D