Dneska odbočím od potterovských drabblat, jsem ve skluzu se čtením a pomalu i se psaním a tohle téma si u mě o Vincenta vyloženě říkalo.
Stará vrásčitá ruka bere do ruky tkadlec a proplétá ho mezi napnutými vlákny. Rytmický pohyb, tam a zpátky – pod tou choreografií rukou a dřevěného stroje pomalu vzniká nová tkanina.
Tkalcova družka a další ženy z vesnice předou ze lnu ve vedlejší světnici na kolovrátku bílé příze. Je to prastaré umění, které si přadleny předávají z generace na generaci a které dovedly k mistrovství.
Prostý život soustředěný do velkého stroje v příliš malé místnosti. Prostý život obyčejných lidí, kteří žijí, aby v chudobě tvořili pro jiné.
Fascinuje ho to a přesto – maluje je v tmavých barvách, které odrážejí bezútěšnost jejich bytí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krása. <3
Iantouch
To je krása. <3
Děkuji <3
Saphira
Děkuji <3
Le fňuk!
Blueberry Lady
Le fňuk!
Teda já tě čtu vždycky ráda,
strigga
Teda já tě čtu vždycky ráda, ale letos se mi čteš obzvlášť dobře...
To mě moc těší! <3
Saphira
To mě moc těší! <3
Krásné, výstižné drabble.
Aplír
Krásné, výstižné drabble.
Krásné.
nettiex
Krásné.
Nádherné. Dýchlo to na mě
Owes
Nádherné. Dýchlo to na mě vůní dřeva, běleného plátna a terpentýnu.
Obrazová drabblata si užívám
KattyV
Obrazová drabblata si užívám vždycky. Toto také.
Moc děkuji za komentáře :)
Saphira
Moc děkuji za komentáře :)
Jé, úplně jsem ucítila tu
Kumiko
Jé, úplně jsem ucítila tu atmosféru. Velmi dobře popsáno.
Výborné, jako živé.
Esclarte
Výborné, jako živé.
(sakra, dvakrát)
Esclarte
(sakra, dvakrát)
<3 člověk slyší a cítí tu
Zuzka
<3 člověk slyší a cítí tu práci...