Šílenství denní doby

Jest časné ráno.
Králem zvaný
králík na trůn na čas vsed'.
Ten samec - sobec samozvaný -
v hledí nemá na smrt vhled.
Jest ráno pozdní.
Po zdech v svitu
klouzá, tuším, v uších jed.
Tak ušák chvěl se chvíli v krytu,
pak jak blázen ze tmy vzlét'.
Jest dvanáct času poledního.
Blázen bližních zbloudil hned.
Když ten bloud zničil posledního,
na šaška si, blouzniv, sed'.
Jest odpůldne.
Čas přeskvělý!
Šašek štěrchá rolničkou.
V ní je sláma místo srdce,
tluče rozum paličkou.
Jest zas půlden, žádných řečí!
Čas - mráz, zmaru marná věc.
Uši blázna s šaškem brečí,
z krále stal se pitomec.