Stravovací návyky

Nebylo to tak od začátku.
Ostatně, když jste jenom kus dřeva, žádný velký apetit nemáte.
Jenomže nátlak byl setrvalý a důsledný.
Dědeček sázel na odvahu.
„Těch knedlíků je jen pár, Otíku. Nepřátel se nelekej…!“
A když je zdolal, vždycky se z hrnce vynořily další.
Otec byl přísný.
„Nepůjdeš od stolu, dokud nebude talíř prázdný!“
Maminka hrála na city.
„Jsi hodný chlapeček, když hezky papáš!“
Babička přemlouvala.
„Za tatínka, za mamičku, za pejska a za kočičku.“
Kočičku měl rád. Nikdy ho k ničemu nenutila. Když žvýkal ocásek, trochu se styděl.
Pak slupnul dědu, babku, tátu, mámu.
A mohl začít s dietou.