Smaragdová

Pršelo, obloha se stáhla temnou modří, vzduch zhutněl vůní život dávající vody.
Procházela po chmelnici, v uličkách ponořených do zeleného šera.
Živé stěny jako vlasy se tyčily k nebi.
Procházela chmelnicí a lístky i jemné chmelové hlavičky splývaly ve vodopády.
Houpaly se lehce, jako jí na pozdrav.
Natáhla ruku a pohladila listoví, přivolala dech oceánu a ucítila, že se vrací domů.
Nohy se zanořily do jemného písku, voda slanější slz ji uzamkla v laskavém objetí.
Prsty prorostly blánami, vlasy se oděly do smaragdu.
Odrazila se ode dna, znovu volná, znovu lehká.
Stěny tmavých řas se lehce houpaly, jako na pozdrav.