Spolu

Po tom, co asi hodinu brečeli v pevném objetí, které by nerozdělilo ani páčidlo, si šli udělat večeři. Teď už věděl, že jsou na tom oba stejně. A že už je v bezpečí, už není sám. Řetězy svobody, které ho tak dlouho svazovaly a tížily jsou konečně pryč. Řetězy, kvůli kterým se paradoxně vůbec svobodně necítil. I když byl sám a mohl kam chtěl a co chtěl. Oba se cítili až teď opravdu svobodní. Spolu. Pro někoho je to možná nelogické. Pro ně přirozenost. Prostě byli takoví. Tak dlouho na sebe čekali. A teď, teď tu spolu večeří u stolu.