Noc, která voní

„Byl obrovskej!“
„Ale nebyl!“
„Byl! Měl tááákovýhle klepeta!“
„Kecáš, Bosse, byl to docela obyčejnej rak a jenom tě trochu štípnul.“
„Jo, Bosse hned ječel jak holka!“
Kluci běhali po břehu a vyváděli. My holky jsme s tatínkem uklízeli boudu.
Letos to na Nockenu bylo ještě lepší než obvykle. Chvojí, na kterém jsme leželi, vonělo smůlou a obloha byla plná hvězdiček.
Ráno jsme pak vytahali sítě a moje byla ze všech nejplnější. To budou v Bullerbynu hody. A vůbec nejlepčejší klepítka dostanu já, že jsem toho nalovila nejvíc.
Musím to mamince všecko vyprávět, o racích a chvojí.
A jak voní noc.