Drabble na kapačce

Některé věci jsou lehce surreálné.
Když poprvé slyšíte na dopleru tlukot srdce, daleko zběsilejší, než váš vlastní, odkudsi z hloubi svého břicha.
Když vám poprvé ukážou na monitoru něco, co vypadá spíš jako burák, než jako lidské dítě.
A potom, když ještě rozhodně neumí mluvit, ani neví, k čemu má hlasivky, a přesto dokáže ještě uvnitř dělohy projevit *názor*.
Obě moje děti jsou zjevně rebelové a šprýmaři.
Hlavou dolů v posledních týdnech před porodem byly tak polovinu času.
Lvíče to zvládla tak, že jsme se procedurám (kromě vyvolávání) vyhnuly.
Dráče budeme muset zkusit otočit ručně.
Snad tak potom aspoň zůstane.