Bylo to jednou v létě. Šel jsem na prohlídku zámku a právě v okamžiku, kdy jsme vystoupili na ochoz, začali bít poledne. Průvodkyně zastavila, abychom si tu náladu mohli vychutnat celou.
Nad střechami domů, nad zelenými lukami, i nad korunami stromů se do dálky linuly údery zvonů. Jak pokaždé, když se kovové srdce zvonu udeřilo do stěny zvonu a vzduch se rozechvěl, byla to nádhera. Těch zvonů tam bylo asi pět.
Dokonce jsme zdrželi dvě další výpravy, které se dobývaly každá z jedné strany. Jako, z celého zámku si moc nepamatuji, ale ten zážitek se zvony, jsem zvěčnil i zde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Povedené, působivé. Ale není
Esclarte
Povedené, působivé. Ale není to spíš středověk/ raný novověk?
fan
Kaspar-Len Myslitel
No, hlavně mi ty "Fandomy" přijdou dost perverzní. Člověk nad tím stráví téměř stejnou dobu, než přijde na to, kam to zařadit, jako nad celým stoslovným výtvorem.