Na dno duše

Svírala Michalcovu ruku, když se propadávali snovým mezivědomím.
Chtěl začít od začátku, skončit na konci, udržet ji.
Tenhle výlet se v noční můru proměnit nesměl.
Dosáhli dna. Prázdno. Vejce zevnitř. Střípky genetické paměti (tak zajímavé! Ale nesměl se zastavit).
Odraz, stoupání vzhůru. Ochranná kouzla, surově přervaná. Líhnutí. Rány.
Neochotná péče, miska zbytků, lůžko z hadrů. Nepřiměřená vděčnost.
Magie stočená na dně duše, Leino dospívání, tajný život. Vzpoura.
Váhání nad mýtinou, střemhlavý let, oheň.
Spáleniště. V popelu klečí holčička. Zvedá k nim uplakanou tvář.
"Zabila jsi ho!"
"Drž hubu," křičí velká Lea na malou Leu.
Snaží se vytrhnout.
Drží ji pevně.