Plukovník seděl ve stínu ořešáku a pobaveně sledoval, jak si synové hrají na vojáčky.
Plukovník seděl ve stínu ořešáku a sledoval, jak si vnuci hrají na vojáčky.
Plukovník seděl ve stínu ořešáku a sledoval, jak si pravnuci s jeho nejmladšími syny hrají na vojáčky. Na té staré hře ho něco zneklidňovalo.
Plukovník seděl ve stínu ořešáku a sledoval, jak si jeho prapravnuci s nejmladšími syny hrají na vojáčky. Někde mezi těmi hrami pohřbil své první syny, i jeho vnuci už se začali hrbit, země si je volala blíž k sobě.
Čas s plukovníkem hrál hru bez jasných vítězů a poražených.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je vlastně hrozně smutné.
Terda
To je vlastně hrozně smutné.
To je výborný. Pořád stejný
strigga
To je výborný. Pořád stejný obraz a pokaždé o tolik jiná atmosféra. A stačí na to pár slov. Wow.
Tohle je vlastně dost
Aries
Tohle je vlastně dost příšerný osud
No to se nedivím, že ho to
Aveva
Moc hezké. To je zajímavá
Banepa
Moc hezké. To je zajímavá pozice, být zároveň vítěz i poražený...
to je smutný osud, sledovat,
Tora
to je smutný osud, sledovat, jak děti a vnuci a další odchází
ale auvajs...
Zuzka
ale auvajs...