Stín nového já

Zaryl jsem prsty do země. Tohle přece nemůže být pravda. "Nejsem ten, koho planeta hledala." špitnu. Srdce mi puká žalem.
"Já vím." Slyším Banditu nazpátek.
Já ale nechci být jiný. Měl jsem rád toho, kým jsem byl. A teď mám pocit, že jsem ho navždy ztratil.
"Staré musí prasknout, jinak nemáš kam růst." Slyším opět v hlavě.
Mlčím, ale pak jdu. S puklým srdcem a tíhou, která bolí. Začíná nová kapitola. Teď můžu být někým, kdo pomůže uzdravit jiná srdce. Stejně zlomená, jako to moje.
Je čas dát se do pohybu. Vykročím z místa a loudavě následuji Banditu, kdoví kam.