Mít ráda

Taková láska, jaká se tu rozprostírá, moje, na sluncem vyhřáté mezi, ve vysoké trávě. Taková láska ještě nikdy nebyla, nebyla a nebude. Je, i kdyby nebyla. Není. Jsem si jistá. Nejsem.
Hledí do nebe, do sebe, průzračné oči, zrcadlení. Nebe je nekonečně ohraničené.
Maličký svět. Větvičky řas se chvějí. Žít neklid v klidu.
Západ slunce skleněný slzami, pruh světla, pak smutek.
Kvítek, jak teče voda. Jarní tání.
Přijmi ho ode mě darem.
Každé slovo má význam.
Každé bodnutí.
Při životě na vzpomínky,
svět je kniha.
Bezmezně bolí srdce.
Poslední tečka.
Co člověk ještě vydrží?
Nový příběh.
Starý příběh.
Všechno.
Nic.