Jizvy

Mělkým, okrouhlým prohlubním se vyhýbali všichni.
Mladé krysy nesmočily vousky v zamřelé vodě. Aflézie nedovolila kořenům napít se jedovaté tekutiny a volavka přelétala rychleji, aniž pohlédla dolů.
Staršího přitahovaly. Řád, patrný z otisků podrážek. Jednota kroku, jednota názoru. Blyštivé knoflíky. I kostry se zdály dodržovat rozkazy.
To místo pamatovalo víc, než mělo. Ozvěny starých bolestí a dávno zapomenuté zloby se vpily do půdy tak hluboko, že se z nich dalo čerpat i po letech.
A tak, na rozpadajících se mršinách bytostí zahynuvších na zlobu a lhostejnost, pokračoval život.
Starý, tvrdý a neměnný příběh se dočkal pokračování. Oprášen. Opakován.
Naháčci tančili.