Desetkrát smutno

Wee-wees je mistryní atmosféry, takže mi díky ní běhal letos mráz o zádech hned několikrát. Ale úplně nejvíc mě dostalo drabblátko Mut, kde vtip a smutno tvoří dokonalý koktejl.
Do tohoto výběru by také měla patřit celé série o Zababovi od Arengil. Jako příklad za všechny dávám Šerou brázdu 7 - V zrcadle.
Zbytečný od Amaranty je naopak čistě syrově smutné drabble, které mě donutilo se zamyslet.
Nové šaty od Erys jsem poprvé málem přeskočila jako "další drabble o fiflenách". Naštěstí se tak nestalo, je to podle mě jeden z nejsilnějších letošních DMD počinů.
Blueberry Lady ve svém drabbleti V kraji divů naopak předestřela takové opravdové smutno, které se může stát komukoliv z nás, když si nedáme pozor.
Krajina nevědění od striggy je krásná a kachnami nedoceněná věcička, která mi přinesla zábavu i poučení :).
Skřivánka od Terdy znáte asi všichni. V části Přístav na druhé straně popsala smrt tak neskutečně autenticky, že jsem měla pocit, ako bych tam také byla.
A podobný případ - Gomora od Kytky.
Mrtvej vlak od Kašpara Lena Myslitele si naopak smrt skoro hýčká.
A také v Zahradníkovi od Vatoze (doufám, že to neskloňuju úplně blbě) je tolik milého smutna, že vás prostě dostane.