Bezměsíčná noc

Tiše se plížil nocí. Nikde nikdo, přesně tak to mělo být. Studenými chodbami sklepení se nesla ozvěna kapek. Vlezlá zima zalézala za nehty. Bezděčně se střásl. 

Na křižovatce zastavil a v paměti prošel naučenou trasu. Byl si stoprocentně jistý, že správně počítat kroky. Udělal ještě dva kroky doprava a na zdi nahmatal šestou cihlu odspodu. Zadržel dech a zmáčkl ji.

Nic.

Zamračil se a ještě jednou prohmatal své nejbližší okolí. ...pět, šest, musí to být ona.

Rozkročil se a znovu zatlačil na cihlu celou dlaní.

Jen slabé vrznutí naznačilo, že tentokrát se něco pohlo.

Odpočítal sedm kroků a vklouzl dovnitř.