Lesk a bída buržoazie

Fandom

Úvodní poznámka

Anynka Straková je taková čistá dokonalá hrdinka, jak z pera Karolíny Světlé, a Adolf Reuß (neplést s jeho pyšným bratrem Alfredem) je snad nejlaskavější duše v příběhu. Takže o nich budu samozřejmě psát drabble vrhající na jejich charakter nepěkné světlo.

Praha,1864.

Drabble

Bylo k půlnoci, když zaklepal na její pokojík.

"Nepřišel jsem vám dělat návrhy."

"Já vím, pane Adolfe. Jste čestný člověk. Tolik, že ani nebudete moralizovat o pokušení. Jenom mě pošlete pryč."

"Máš snad kam jít?"

Byla mu vydaná na milost a jeho to mrzelo. Nechtěl mít vinu na jejím mravním úpadku. Tím více, že do domácnosti přišla na inzerát poptávající za chůvu slušnou protestantskou dívku.

"Vlastně jsem ohledně těch návrhů lhal. Nebylo by vám proti mysli, kdyby se vám začal dvořit zaopatřený inženýr, vdovec, asi pětatřicetiletý, trochu nemocný, ale k manželství schopný?"

"Zní to velice konkrétně. Myslíte Alfreda? Pana bratra?"

Závěrečná poznámka

Představujete si tak nějak začátek šťastného manželství? Já totiž, bohužel, asi ano... Jen kdyby ten blázen skutečně vdovec byl.

pozn. Randící úzus měšťanské společnosti 19. stol. byl: nechat se představit, společensky konverzovat, nechat se vyprovodit z kostela a tak, dostat dovolení se dvořit, dvořit se (což zahrnovalo chodit o nedělích k rodičům na bábovku), dostat povolení být důvěrný, požádat o ruku, zasnoubit se, troje ohlášky a tak dále... V jakékoliv fázi až do sňatku z toho šlo vycouvat relativně se ctí. Celé to obvykle trvalo mezi deseti týdny a deseti lety.

Téma

DMD č. 08. pro 8. 4. 2026. Téma: Padák

Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Popravdě má Adolf jedinou vadu, je naprosto přesvědčený, že když má člověk dobré úmysly, nedá se nic pokazit. Jako třeba, nikdy nepočítá, že lidé mají mimo úmysly i city a názory a tak...