Ne všem se dá zavděčit

Hledala, kam patří.

Od prvního dne se snažila mezi ně zapadnout. Pracovala víc, než musela. Dělala všechno správně.

Nestačilo to.

Ne proto, že by byla špatná. Ale proto, že byla jiná. 

Proto, že byla žena.

Dívali se skrz ni. Slova bolela víc, než měla.

A on byl jediný, kdo nic z toho nedělal.

Neubližoval. Nepřidával se. Jen tam byl.

Dlouho jen mlčel.

A přesto se vedle něj všechno zdálo mnohem snesitelnější.

Od té chvíle už nebyla sama.

Nehledala jeho. Hledala místo mezi nimi.

A přesto to byl on, kdo našel ji.

Neboť se na ni dokázal dívat jinak než ostatní.