Brnění

S takovou zakázkou Jan ještě neměl tu čest. Slul jako nejlepší platnéř Města pražského, od Rynku k Vltavě neměl sobě rovného, ale pro opravdové bohatce ještě kyrys nevytvářel. Požadavky, s nimiž přišel bohatě zdobený posel – aby snad každý viděl, kolik zlata má jeho pán na útratu – , byly vskutku náročné. Vzorek, to byla novinka.
Nakonec nezbylo Janovi než požádat manželku, aby mu na plátýnko květiny a ornamenty z své výšivky překreslila, že podle nich do kovu vyryje a vytlačí, co si pán žádá.
„A k čemu to vlastně?“ tázala se Kateřina.
„Ku parádě, řekl bych, taková pimprlata ho v boji neochrání.“