Témata a atmosféra

Já jsme tedy žádné téma neposílala. Říkala jsme si, že letos bych se třeba mohla pochlapit a něčím přispět, ale když přišlo na lámání chleba, tak mě žádné pěkné téma nenapadlo. Jinak obecně mám raději témata obtížnější. Baví mě přemýšlet jak je naroubuji do svého světa, aby to bylo smysluplné. Nicméně letos s tím mám problém. Neřekla bych blok, protože až na "Umění pro umění" se nápad zatím vždycky dostavil nejpozději po konzultaci s tetičkou Wiki strejdou Googlem, ale problém. Že mě napadne nápad, o kterém jsem přesvědčená, že tématu odpovídá a ono se ukáže, že to tak nemusí připadat každému. To ale určitě není chyba čtenáře, nýbrž mých vyjadřovacích schopností. Takže nevím jak u ostatních, ale před každým vloženým drabblátkem a pak po celou dobu až do ukončení bodování tématu ve mě hlodá červíček pochybností, jestli jsem to napsala dost jasně. Takže jsem v tomhle už asi paranoidní, ale je to tak. Každopádně je to super akce jako vždycky a jsem za ní ráda, protože mě dokáže vyburcovat z psací letargie a navíc je to fajn odpočinek.

1. Já posílala šest témat. Na cestách tu už bylo. Zbytek byl takový neutrální, jedno z nich pohádkovější a další lehce vtipné.
2. Já mám praštěná témata docela ráda. Moje první reakce je sice obvykle v kategorii udivených citoslovcí, ale potom se obvykle daří. Se slovy si hraju ráda.
3. Mně se toto DMD zdá až nezvykle pohodové. Dokonce se mi i vesměs líbí témata a hodí se mi do fandomů. I když, já letos dopisuju diplomku, takže DMD je pro mne skvělá prokrastinace a oddech.

Co se týče témat, mně je to tak nějak jedno, hlavně když mě něco napadne. Sama žádná neposílám, protože na vlastní téma by mě určitě nenapadlo nic. Drable jakožto literární forma je mi totiž v podstatě cizí, nebýt dmd, v životě by mě nenapadlo, že bych si třeba napsala drable, takže bych si ho nemohla ani připravit předem.
Co se týče atmosféry, mně se naopak letos zdá příjemnější než loni. Loni mi něco blíže neurčeného vadilo, těžko říct co, patrně vlastní rozpoložení, letošní dmd se mi zdá úplně v pohodě.

Já se hned vyjádřím k tématům - každý rok vyplyne hodně témat od nás, jen jsme se k tomu doposud nikdy nepřiznávaly, takže v tom je jediný rozdíl. Ve struktuře témat je tento ročník stejný jako jakýkoli jiný;)
Jak se nám jiné roky povedla série konců, série kytek, tak letos mi přijde, že letos se nám nechtě povedla série právních témat (ale já můžu jen za dvě z nich!).

Při vybírání témat také hraje roli podobnost. Když například vybereme téma Sova, všechna podobná témata (Houkání, ptačí pařát, cojávím) automaticky nevybereme, proto tam nějaké vaše geniální téma nemusí být.

Pak samozřejmě nám chodí témat velké množství, do výběru se jich dostane stopové množství. Můžete zkusit své štěstí příští rok.

Takže tak. Co se týče atmosféry, tak ano, můžeme si zavzpomínat na staré dobré roky, klasika deset deka salámu, to bylo salámu. Toho se s dovolením účastnit nebudu. Mně letošní dmd přišlo až doposud překvapivě pohodové, hodně velebení, málo stěžování. S výjimkou posledních pár dní samozřejmě. Ale já vás omlouvám, třetí týden je vždycky hrozný:) Jinak bohužel nemám moc čas si dmd ani užívat ani prožívat, prostě nemám kapacitu.

Tl;dr ke trojce.
Imho je to prostě a jednoduše množstvím lidí (a tak podobně), kterých už je prostě fakt moc, takže se čistě statisticky zvedla šance, že tu potkáš někoho, kdo ti nesedne, koho nepochopíš, kdo tě rozesměje až k pláči, jehož příspěvky budeš radši přeskakovat a tak dále... Čili ještě jednou fakt smekám před bodařkami, že to zvládají číst, protože já bych nejspíš už tak po třech dnech někoho (ne nezytně sebe) zabil.
A taky tu nemáš ten luxus jako u nás, kde píšeme dva a jeden se nemusí bát říct tomu druhému, že se chová jako kokot, což by tady asi vyústilo v několik infarktů.

ad 1) témata neposílám, na vlastní téma bych nebyla schopná nic napsat

ad 2) nejraději nějaký vyvážený mix, psát pořád na obecná témata je nudné, psát pořád na praštěná témata je náročné.
A zdá se mi, že KaTužka a Nifredil se ve výběru složení témat rok od roku zlepšují.

ad 3) To je tím, že je prostě jiné než ta předchozí. A možná taky trochu životní situací tvou a životní situací lidí, se kterými ses o tom bavila. Třeba jste jenom čekali něco trochu jiného, než vám letošní DMD dává.

Pokud se vyjádřím jako spoluorganizátor, je letošní DMD pohodové, bez větších provozních obtíží a plyne až podezřele hladce.

Pokud se vyjádřím jako autor, tak mám krizi, ale to je věc osobní. A z autorského hlediska pro mě přestává být DMD tak docela výzvou, protože už v předchozích ročnících jsem si dokázala, že to dokážu a že je dokonce možné dát si sebetrhlejší challenge a splnit ji. Takže teď už jedu spíš samospádem pro radost z psaní.

Ze čtenářského hlediska... to je složitější. Po těch pěti letech mám pocit, že klesl počet skutečně geniálních drabblů. A přitom průměrná úroveň není špatná. Jen člověk, který se poctivě pročetl všemi ročníky už některé postupy a zvraty četl tolikrát, že ho už prostě nepřekvapí.

Já jsem to přiznala už jinde, ale klidně můžu i tady. Témata nevymýšlím, protože bych prostě a jednoduše nebyla schopná potom na své téma zapomenout a vůbec nemyslet na to, co bych asi tak napsala. Plus osobnější důvod, že kdyby se mi toto přece jen nějakou náhodou povedlo, tak nemám moc chuť se zbytečně dostávat do situace, kdy můžu nadávat sama na sebe. Je to hrozný pocit.
K tématům: No, ono je asi pro každého těžké něco jiného, viz úvahy o tom, jestli je lepší všeobecné téma typu říše, krev, světlo, anebo nějaké konkrétněji vymezené. Mně obecně moc nesedí taková příliš civilně, všedně znějící témata. Špeky to občas zpestří, ale nevěřím svým tvůrčím silám pořád tolik, abych je chválila - pravda je, že olověné kruhy mě málem zadusily, než se přece jen poslušně rozplynuly.
Co se týká atmosféry, nevím přesně, o co jde, proto se k tomu nevyjadřuju. Sama jsem do letošního ročníku vstoupila trochu otupělě, méně natěšená, ale také s méně obavami, prostě s těmi pocity, které provázejí něco, co už je po x-té. Už vím, že to můžu zvládnout celé a zrovna tak vím, že lepší to se mnou už taky nebude. Netýká se to reakcí na chválu nebo nezájem, ty jsou pořád stejné. U pročítání prvního tématu jsem měla taky nejdřív dojem takové otupělosti, jako že je toho moc a všechno už tu asi bylo, ale to brzy přešlo.

ad 1) Já za celé DMD poslala jediné téma a ono se ujalo:-)
ad 2) S obecnými tématy strašně bojuju. Raději deset punkových nutrií než jednu spřízněnou duši.
ad 3) Mně teda letošek připadá velice příjemný a pohodový. Abych parafrázovala Aries, loni mi cosi vadilo (a vím co). Objektivně vzato z pohledu organizátora je vzácný klid a pohoda (pokud se tedy někde neděje něco, o čem nevím). Z pohledu subjektivního jsem tak trochu přešlá mrazem (dokonce i doslova), ale za to můžou vnější faktory.
Moje klika je asi v tom, že jsem DMD nikdy nebrala jako challenge (jelikož jsem zvládla projet už první ročník:-)), takže si ho prostě vždycky jen tak užívám (i když netvrdím, že jsem nikdy neměla žádnou druhou identitu).

Témata neposílám, je jich dost. A je mi naprosto jedno, jaká jsou, kromě jednoho, to mi vadilo velmi a své roztrpčení jsem ventilovala jinde. Letošní DMD se mi líbí, taky vím, co mi vadilo loni, ale letos bych si toho ani nevšimla - stačí prostě něco vynechat a je pohoda. Nezvládám ovšem číst a komentovat všechno, to mě trochu mrzí, ale lepší to nebude - myslím, že v dalších ročnících bude lidí pořád přibývat, takže se dá očekávat jistá roztříštěnost na skupiny, které se čtou a komentují mezi sebou.

Já jsem teda letos spíš takový skoro nezúčastněný DMD pozorovatel, ale stejně bych taky zkusila vyjádřit.
1. Posílala jsem celkem deset témat, zatím se tu objevilo asi nejmírumilovnější a nejméně šílené z nich - Volání přírody. Tajně doufám, že tu zazní ještě aspoň jedno, mám jednoho svého osobního favorita, kterého kdyžtak prozradím v květnu :).
2. Osobně mám asi radši ty šílené, protože to je větší výzva. Ale zase psát celý měsíc o tom, jak se zadky punkových nutrií ztrácí v mlze, by se mi taky nechtělo. Pročež si myslím, že to organizátorky mixují dokonale, a přidávám se k názoru, že se jim to každý rok daří líp a líp.
3. Letos se mi bohužel tak nějak přihodily státnice a poslední dobou nezvládám dělat nic moc jiného. Drabblata sem tam čtu, snažím se kachnovat, ale je to slabota :). Těším se, až budu mít po všem a budu si je moct aspoň přečíst zpětně a okomentíkovat, jak zaslouží. Divné atmosféry jsem si nevšimla, spíš letos přibyla spousta vychytávek - diskuzí počínaje a možností přidávání do oblíbených konče - takže spokojenost naprostá. Ono to ani moc nejde srovnávat s atmosférou zdravé paniky prvního ročníku, kdy nás bylo pár a nikdo netušil, do čeho leze. Takové nervydrásající zážitky opakovat prostě nejde. :)

1) Od loňského DMD mě asi pětkrát u něčeho napadlo "Tohle by bylo skvělé téma pro DMD, tohle nesmím zapomenout!"
Zapomenuta jsou všechna. Takže ode mně tradičně ani letos žádné téma není (tím víc můžu špačkovat na témata ostatních lidí, muhaha).

2) Z témat mi sedí víc obecnější, jelikož se držím víceméně jednoho fandomu (což zpočátku nebyl ani tak záměr jako náhoda, prostě se to nějak stalo), ten mi je už sám o sobě konkretizuje dost. Takže s punkovou nutrií byl u mně dost problém (nutrie mě porazila, sláva nutrii, je to jediné téma za tři roky, které nemám napsané; až si budu vymýšlet patrona, určitě to nebude nutrie).

3) Atmosféra? Občas místy zataženo, místy polojasno, jinde zase velmi sluníčkovo s přidaným cukříkem navrch. Nicméně u mně dobrý, a to hned z několika důvodů. Ignoruju ty autory, jejichž tvorba mě nudí - znechucuje - nasírá, a čtu ty autory, jejichž tvorba mi něco dává. Strašně mě třeba baví Vivík a Hydrofobní Mejdlo. Do diskuzí se už moc nezapojuju, ráčilo mi dojít, že to nemá smysl. Nechválíš, tak nepřepínej. Plus mám radost z toho, co se mi letos podařilo stvořit i přes stěhovací a kariérní okolnosti. Dá se říct, že to překročilo veškerá má očekávání, a těší mně nesmírně, že se historky z výstrojního skladu líbily i dalším lidem (ne, toto není skrytá reklama, toto je velmi zjevná reklama).

Ahoj,
nenapadlo mě, kam jinam to hodit a asi se prostě potřebuju vypsat. Taky jste letos takoví unavení? Já jsem se letos na DMD hrozně těšila, protože jsem v něm viděla naději na zpestření současné situace, kdy jsem uvízla v kolotoči "plenky a domácnost" bez možnosti z toho utéct. Ale postupem dubna na mě asi padá nějaká krize. Nápady mi zoufale nechodí, píše se mi těžko. Nakonec tedy něco vypotím a i jsem s výpotkem spokojená, ale ten proces "sednout si, zapnout mozek a psát" mě hrozně zmáhá. Možná je to i tím, že absencí pravidelné socializace naprosto ztrácím pojem o čase. Nevím, jestli je úterý, sobota nebo červenec. Možná je to spánkovým deficitem. Není to stížnost, jsem za tuhle akci ohromně vděčná a smekám před těmi, kteří stojí za její organizací, jen takový povzdech. A doufám, že ostatním nápady chodí líp a páše se lehčeji. :)