DMD 2020

Tábor zachvátila panika.

Kouřové signály!
*ZA* *DVĚ* *HODINY* *SE* *VRÁTÍM* *NESU* *KOKS* *NŠOČI*

Není čas.
Řev.
"Všim sis před mým domem cedule s nápisem SKLAD SKALPOVANEJCH OSADNÍKŮ?!!!"

Další signály!
"Co potřebuješ, rudý bratřeeeeee!"
*ČTVRTLIBRÁK* *SE* *SÝREM*
"Cožeeeee?"
*Aj EM sOrRy, TO Je OmYL, tADy RESTAUraCe!*
Čas jednat.

"Tak, Vinetů, nebudeme dělat žádný blbosti! Budeme tady jeden malej Indiánek a dva malí osadníčci!
A jakej je Indiánek, Vinetů?
Jakej je Indiánek?!!!!"

"KLYDNEJ!"

Na scénu přichází záchrana.

Pokud jsem dobře informován o situaci, máme tu tělo plus hlava mínus skalp.

*o 40 minut později*

Miluju tě, dýně.

Miluju tě, bílej ksichte.

KONEC.

"Mám to! Zalamovák, brčko a jdeme dělat píšťalku."
"Prima, kluci." Klep klep klep.
...
"Moc nepíská, ale voda parádně bublá. Natoč mě, jak cucám vařící vodu."
"Hezký." Klep klep klep.
...
"Jak vysoko jsme schopni vytáhnout vodu do brčka? Mami???"
"Nejvýš deset metrů, spíš míň." Klep klep klep.
...
"Desetimetrovou hadici nemáme. Slepíme brčka?"
"Jasně, dejte jedno do druhého a utěsněte plastelínou." Klep klep klep.
...
"Skoro metr."
"Dobrý!" Klep klep klep.
...
"Mami, nech počítač a pojď taky sosat!"
...
"Brácho, jseš šlejška. O co, že se nenapiješ ani normálním brčkem? Tu máš."
"Jak to, sakra?"
"Apríl!"
"Co si s tím..."
"Stačila úplně malá dírka."

"Plavky! Kde mám plavky?!" vykřikl dramaticky Petr. Andrea si jen povzdechla a přidržela scházející kus oděvu v ruce.
"Uklidni se," řekla jemně a usmála se. "Ještě nejsi ani na cestě. Všechno bude v pohodě. Uvidíš."

***

Věděl, že musí. Nemá na výběr. Nadechl se. Zhluboka vydechnout a říct to. Panika. Nedostatek kyslíku.
Je konec. Promiň.

***

Nebyl opilý, ale předstíral to. Markův obličej byl najednou příliš blízko a jeho kůže, dotýkající se té Petrové, byla jako rozpálená pánev. Petr se neodtáhl. Jen přivřel oči, když se k němu Marek naklonil. Klid, šeptal si v duchu. Nepanikař.

Petrovo srdce však zběsile bušit nepřestalo.

"Mě to tu neba," vrčel Bennar.
"Nikoho to tu neba. Ale nedá se nic dělat, diplomacie je diplomacie," potlapkala ho Gwen po rameni.
"Vy se aspoň nepotíte."
"Ale vždyť ty se taky nepotíš," poukázal Mossi na zjevné zneužití Síly ve formě ochranného pole o příjemné teplotě 18°C.
"Jů, co to je?" Thon zaostřil triedr na protější stranu údolí.
"Stádo."
"Čeho?"
"Mustafarských lávových blech."
"Jo? Ukaž, ty sem ještě neviděl!"
Trins vyrval bratrovi z rukou přístroj a zaostřil na skupinu zvířat.
"Místní je chovaj a dokážou je úplně zpracovat, sem čet."
"Úplně? A co ty sosáky?"
"Co by, dechové hudební nástroje."

"Tohle zakazuji, Theodosio!"
Oslovená si povzdechla. Tušila, že její matka bude vyvádět, až se dozví, že nabídla ubytování koloniální armádě.
"Opravdu zveš generála Washingtona?"
"No a? Je to zábavný společník a velice rád tančí."
"Je velitel nepřátelské armády."
"Nepanikař, matko."
"Panikařím a budu panikařit. To, že tvoje nejlepší kamarádka vyměnila britského kapitána za rebela, neznamená, že ty musíš taky! Jsi vdaná. Máš pět dětí!"
"A příkaz k vystěhování! Mami, jestli rebelský důstojník v mé posteli zaručí, že nám nevezmou střechu nad hlavou, tak..."
"Ach, holčičko, proč jsi mi hned neřekla, že s nimi bude podplukovník Burr."
Teprve teď Theodosia zrudla.

„Hele nechte toho, slyšíte?“
„Kruci, kdo mi šlohl můj token? Ho potřebuju, vy trdla! Já se tady s váma nebudu dohadovat, jasný? Koukejte mi ho navalit zpátky, chuligáni!“
Domácí leze po čtyřech, baterkou svítí do všech koutů. Tady je! S úlevou vytáhne token zpoza stojanu na televizi a vrací se ke stolu.
„Koťata! Okamžitě mi přestaňte strkat vaše zvědavý sosáky do mých papírů! To není na okousání, Goliáši! To je bezpečnostní protokol, troubo! Musím ho podepsanej vrátit! Jak já teď budu v práci vypadat?“
Domácí nešťastně rovná okousaný a poslintaný dokument. Že bude home office takový adrenalin, to opravdu nečekala!

„Má někdo otázky? Končím –“
„Počkej, Kingsley, já přišel za zábavou a ne poslouchat tyhle komisní kecy. Dáme řeč, co? Proč tu s náma není třeba Brumbál? Je moc cennej, aby se zapojil?“ houpal se na židli nový přírůstek výboru, Mundungus Fletcher. Možná unáhlené rozhodnutí.
„Taky bych ho rád viděl,“ přizvukoval Artur Weasley.
„Čmuchali jsme, kde se dalo, ale je vám snad jasné, že když se takový kalibr jako Brumbál rozhodne zmizet, my ho nenajdem. Ministerští naštěstí taky ne,“ chopil se slova Sirius.
„Vy s ním nejste v kontaktu?“
„Výbor nemá jeho podporu?“
„Ale bez Brumbála jsme nahraní!“
Dung se zřítil.

"Kážou vodu, vínem ale prolévají huby,"
ten nahoře měl rouhání vážně plné zuby.

"Je na čase, aby se jim připomněla víra,
by pokoru znovu našli, přepošlu jim vira."

"Ať pobyt v přírodě vzácným se stane,
semknou se v rodinách..."

"Ano, můj pane."

"Starých a nemocných začnou si vážit,
po kráse, mamonu, přestanou bažit.

Vrať uznání učitelům a též zdravotníkům,
sraz důvěru v sebe sama někam ke kotníkům.

Vzkaž jim, že jsou přemnožení, skoro jako krysy,
svět nebude nikdy stejný, jako býval kdysi.
Smrť má rád smrt z vyděšení a chce vás mít na triku,
dopřejte mu proto radost, zachovejte paniku!"

Cestování mezi dimenzemi bylo ošemetné. Nikdy nevíte kde se vynoříte, v jakém čase, a jestli to bude vůbec vhod.

Tuhle dimenzi znali, už tu byli dříve. Svět, kde dominovaly ženy. Kde byla Listerová, Rimmerová a Pes.

Kocoura ihned po přenosu udeřil do nosu puch toho hrozného, zablešeného stvoření.

Listera do očí zjištění, že Listerová je po letech furt kus.

A Rimmera do čela časopis Playgirl, který hodila nadšená, zcela opilá Rimmerová.

"Vý... sosáci... jedni..." stačila ještě říct, než se svalila pod stůl a začala chrápat.

Hoši z Trpaslíka usoudili, že tady Kochanskou také nenajdou a s pomocí Hollyhopu zase zmizeli.

Evžen věděl, že Ambrož se rád napije a občas to trochu přežene. Že by vyrazil na větší flám?
Zavřel krám o něco dřív. Obešel všechny hospody, kde bratranec obvykle nasával s kamarády z mokré čtvrti. Jenže marně.
„Neviděl jsem ho nejmíň týden.“
„Naposledy jsme seděli U Valentů, ale kdy…“
„Nevím. Vykašli se na něj! Dej si s námi jednu rundu.“
„Včera měl přijít, slíbil mi zaplatit dluh. Vůbec nedorazil, mizera.“
Takže zmizel včera ráno nebo spíš už předevčírem. Hospody budou falešná stopa. Nikdy se nestalo, že Ambrož nedodržel domluvený závazek a vytratil se bez slůvka vysvětlení.
U Želmíra, kde vězí?