Halena

„To jsem ráda, bratře Metoději, že jsem tě zastihla ještě doma. Nesu novou halenu, kterou jsme ti s maminkou ušily, abys...“ zarazila se.
„… nedělal v Praze ostudu,“ rozesmála se Metodějova dcera Kateřina.
Metoděj jim žertem zahrozil.
„Krásnou halenu jste mi ušily, na cestu si ovšem vezmu tady tu starou.“
Anežka se zamračila.
„Vždyť je mnohokrát zašívaná… tady trčí nitě… a tady je dokonce díra. Rychle ti ji spravím.“
„Kdepak, děvče, ta díra tam zůstane,“ směje se Metoděj při pohledu na dívčin údiv. „Přece si na cestu nevezmu nic, co by mohlo nenechavce lákat, aby mě obral a třeba i zapíchl.“