Ustelu si, milá má,
shořeti mě nech
na těch vlasech s růžemi,
na těch plamenech.
Vichr ohlušuje. Markéta zápolí s blesky - svírá hůl, zřídlo mojí moci.
Chytám ji, snímám její břemeno. Její slzy se mísí s deštěm.
"Odpusť mi, Marianno..."
"Vedla sis dobře, vlaštovko. Teď je řada na mně."
Vyčerpaně pokleká.
Bouře duje hněvem Šumavy - ale co je její zlost proti mé zlosti?
Jediným nádechem vtahuji svou moc - po sedmi letech se vrací, odkud vzešla.
Nejsem děvčátko sotva uvyklé magii. Jsem nejmocnější čarodějnice Šumavy.
Blesky i vítr smetu do šiku a nezlomným poryvem moci je odhazuji k pramenům Vltavy, do středu hvozdu.
Poslední chvíli letím s vichřicí, jiskřím bezbřehou energií. Volná. Všemohoucí.
Pak přichází následky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tuším, že ji to neprojde, ale
Aries
Tuším, že ji to neprojde, ale sakra stálo to za to
Tak ty následky nechci snad
mila_jj
Tak ty následky nechci snad ani vidět. Úžasné drabble.
No tedy, četla jedním dechem.
Tora
No tedy, četla jedním dechem. Paráda.
Strhující.
Aplír
Strhující.
Naprosto úžasný, jsem ráda,
strigga
Naprosto úžasný, jsem ráda, že jsem takhle mohla Mariannu ještě jednou zažít. I když následky budou asi hodně krutý.
Děkuju. Ona si to zasloužila
Jeřabina
Děkuju. Ona si to zasloužila a já si to užila :)