Jako husy

První den sněmu byl velmi únavný. Jan hned po návratu do dočasného příbytku ulehl. Vítek zašel ještě do stáje a pak vyhledal Svatavina snoubence.
„Pane Jiříku, dovolíš? Proč se pánové na sněmu tolik přeli? Hádali se, strkali, hůř než husy na rybníku. A proč tebe nechtěli vpustit mezi sebe?“
„Víš, chlapče, já vlastně nepatřím do panského stavu, jako ty provázím pány Jana a Jakuba. Pro mnohé pány jsem něco nižšího, neradi pouštějí takové mezi sebe. Zato máme pohodlnější nocleh u sestry mojí maminky, nemusíme se tísnit v hostincích. Pojď, pomodlíme se a půjdeme spát. Zítra nás čeká další rušný den.“