Konec světa za tři dva jedna

Lidstvo čelilo akutnímu vyhubení. Byl to naprosto cílený plán a Lockwell to teď jasně viděl.
Za všemi jeho kroky, které v posledních týdnech učinil, byl zájem o to se s Gebaury domluvit.
Diplomatická jednání ale nedopadla zrovna diplomaticky.
„Zahajte útok,“ pronesl chladně Gerdhorn, „zajatce nebereme.“
Lockwella obestřela hrůza.
Jeho mozek pracoval na tisíc procent, aby vymyslel, jak se z téhle šlamastyky dostat.
Jenže adrenalin zaslepil všechny cesty jeho racionálním úvahám.
Panika obalila jeho tělo jako neprodyšně utažená fólie.
Nemohl udělat nic.
Vůbec nic.
„Počkejte,“ pronesl do Lockwellovy paralýzy Gerdhorn.
„Skapanar nám dává znamení. Síly se obracejí v prospěch našeho slunce.“