Společník u malby

„Chci být jen s tebou, chci svět, kde se nestane nic špatného. Ukaž mi miláčku, že to dokážeš.” Zašeptala k němu tiše a pohladila po tváři prsty. On se na ni pousmál a poodstoupil.

Nastavil si výšku podstavce, položil na něj plátno a ujal štětce.

Několika tahy začal vytvářet nějakou malbu. Nacházela se tam žena a on. Jen spolu v rozkvetlé aleji. Oba se usmívali, byli šťastní. U ženy bylo poznat, že nejspíše čeká potomka.

Muž stále pokračoval v díle. Nakonec se z pohledu na plátno podíval směrem, kde seděla žena.

Nebyla tam. Jistěže nebyla. Byla pro něj jen přelud.