Terapie

Pozastavit na chvíli svět s jeho ostrými zvuky, špičatými lokty a nikdy nekončícím koloběhem povinností, požadavků a nároků. Začít existovat v plném vědomí sebe, svých tužeb, svojí svobody a divokosti. Zadržet myšlenky, které hladově ukusují z dní jejich sladkou nerozvážnost. S těžkým heknutím dosedla na dřevěnou lavici a automaticky zvedla do vzduchu pravou ruku, jako školačka se zase hlásila o slovo. Když půllitr s dunivým zvukem přistál na stole, nedokázala už zadržet úsměv, očima se vpila do bublinek, razících si cestu vzhůru a nechala se unášet jejich rozvernou lehkostí. Na to, na co měli pražáci antidepresiva, stačila Máně chlazená desítka.