Anatéma si zamyšleně kreslila spirály do sešitu.
„Newte?“
„Ano, lásko?“
„Dones mi prosím čaj.“
„Hned to bude.“
„Nezeptal ses kolik cukru.“
„Budeš k němu chtít cukr?“
„Ne.“
„Tak proč…“
„Protože se to tak dělá. Zkusme to ještě jednou. Newte, dones mi prosím čaj.“
„Budeš k němu chtít cukr?“
„Ne, takhle to nefunguje.“
„A co kdybych ti ho donesl jako vždycky?“
„Dobře,“ souhlasila mrzutě.
Ještě chvíli okusovala tužku, pak popadla knihu a zahodila ji do kouta.
„Tohle byl opravdu omyl.“
Kniha v koutě přepadla na záda. Na přebalu byl úslužný mladý muž s utěrkou přes ruku a nadpis Pomocník moderní ženy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ale vždyť už tak poslouchá
Wolviecat
Ale vždyť už tak poslouchá solidně...
Člověk taky nemůže mít vše,
Tenny
Člověk taky nemůže mít vše, zdá se. .)