V chrámu

Bylo jich asi dvanáct, zabsbušení v kožešinách a v každé ruce zbraň. V teple kostelíku se rozléval jejich smrad; směsice potu, tuku a koňského hnoje.
Lidé se krčili u stěn a modlili se, aby nájezdníci jako jindy jen vzali zásoby a zmizeli. Ale tahle horda byla jiná. Došli až k malíři, jenž nehledě na okolnosti maloval. V takřka nábožném transu dokončoval právě fresku Panny Marie. Jindy divocí Mongolové snad možná i strženi malířovým zaujetím strnuli.
"Kdo to?" zeptal se velitel lámanou ruštinou.
"Panna Marie, matka našeho Pána."
Zamyšlené ticho vystřídal mongolský smích a pak se Marie rozpila v kyselém mléku.