Představuju si to asi takhle: Je pozdní večer, na balkóně bytu nad obchodem U Krále železnic sedí pan Blahoš a pokuřuje s dýmky a vedle si pan černokněžník zapálí viržinko. Holešovicemi přejede po Negrelliho viaduktu vlak a rozjede diskuzi na téma, zda se dá nebo nedá vlaková doprava ještě někam posunout.
Ve sto slovech je to ovšem polemika legrační.
"Co jsem u dráhy, zažil jsem tolik pokroku a přitom jsem viděl, jak se stále dokola tvoří totéž, jenom lepší a rychlejší. Jako s těmi trpaslíky a obry. Jsme tlačení prací našich předků. A tak je to správně, protože takto se vyvíjí náš svět."
"Výjimečně s tebou, drahý, nesouhlasím. Jenom vylepšovat, co už je, nepřináší změnu. Trpaslík na rameni obra, je tím obrem vláčen, sice vidí dál, ale pořád vidí pouze svět, který tu už je.
Abys skutečně učinil změnu, musíš se vrátit k počátkům a zkusit věci úplně jinak a znovu. Jako já a moje mašinka, co objela svět."
Jako takhle? Úplně poprvé netuším, zda jsem dodržela útvar.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je ale výborný! Navíc ten
Aries
To je ale výborný! Navíc ten argument se mi dost líbí
Jako černokněžník zní docela
Aveva
To by mohlo být zajímavé
Nathanel
To by mohlo být zajímavé rozvést na 1000 šlov