Začátky skvělý, nikam nemusíš, s nikým se nemusíš bavit, v pelechu do devíti, pyžamo celý den, nouzi nepociťuju.
Jenže ty zatracený technologie mi do toho hodily vidle. Sice nemůžu nikam, ale to neznamená, že si pro mě nepřijdou. Z jednoho monitoru bliká práce, z druhýho vyučování prvňáka a do toho trojdimenzionální děti halekají, že mají hlad a ukrutně se nudí.
Po měsíci strašný, nikam nemůžeš, s nikým se nemůžeš bavit, stejně už nevíš, jak se to dělá, v pelechu proležený důlek, pyžamo začíná zapáchat a člověk se modlí, aby to konečně chytl, aby se dostal mezi lidi aspoň na infekčním.
že je nouzový stav taky jiný stav, že jo?!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To teda, ještěže už je to
Aries
To teda, ještěže už je to pryč
Nevím, jestli se smát nebo
Nifredil
No, je to půsopbivě vylíčené
Esclarte
No, je to působivě vylíčené a hrozné, samozřejmě. Nicméně ještě horší je, když ani ta práce není.