Žbluňk

Upřímně, čekal jsem trochu dramatičtější efekt. Třeba nějaké to hluboké, nebezpečné burácení doprovázené křikem vyděšených lidí a zmateným pobíháním sem a tam. Možná jsem doufal, že se ti nevděční parchanti na poslední chvíli obrátí zpět ke svému pánovi, budou škemrat a doufat. Chtěl jsem se vznášet ve vzduchu nad vší tou zkázou a kochat se těmi zmatenými pohledy, když neudělám nic.
Ale moje představy byly liché. Ozvalo se tiché šumění a vody bylo tolik, že se neměla šanci rozlévat a rovnou se nad městem uzavřela. Tichá a klidná, jako by tam patřila.
Zatracená voda, zamumlal Islington a přihnul si vína.