Budou mluvit pěsti

"Nikdy!” řekl - zadeklamoval - zajatec, a pro důraz si ještě odplyvnul. “Žádná hnědokabátnická špína mě mluvit nedonutí!”
“Dobrá.” Mal se pousmál. “Nemusíš mluvit.”
Udělal krok stranou a zajatec, přes všechnu předstíranou odvahu, vyjeknul.
“Tady Jayne toho taky moc nenamluví, takže si určitě budete rozumět…”

“Tady jsou souřadnice, letíme.” Mal se zhroutil do navigátorského křesla a složil hlavu do dlaní.
“Jayne zabral?”
Mal přikývnul. “Ale bylo to o chlup. Ještě minutu, a šel by k zemi.”
Jayne, opřený v rohu kokpitu, si spokojeně škytnul.
“Trochu to bolí,” povzdech si Mal: “že i takhle na plech se ho lidi bojí víc, než mě."