Volně navazuje na drabble z 1. dubna “Žít je třeba v přítomnosti…” , třebaže jsem se téhle linii celý duben vůbec nevěnovala, dneska se k tomu vrátím.
Kdo je Terezie Kvíčalová a jak k ní Daniel přišel se můžete dočíst v mojí povídce "Pan řídící" - vyšla ve sborníku Osiřelo dítě.
Chrubice, 1913
Seděla u klavíru, hrála Beethovenovu Měsíční sonátu.
Když skončila, Daniel zatleskal. “Vynikající, Terezko!” pochválil bývalou žačku.
Zavrtěla hlavou. “Jednou jsem se spletla. Jako bych zatahala myš za ocas, musel jste to slyšet, pane řídící.” Pořád mu tak říkala, ačkoli byla dávno dospělá a navíc sama učitelka.
“Samozřejmě. Ale byla to jen malá myška. Mám naději, že příště už ti tam nestrčí ani fousek.”
Usmála se. “Mám na měšťance v Klatovech novou kolegyni,” prohlásila zdánlivě bez souvislosti. “Talentované děvče. Zkoušíme spolu hrát čtyřručně, je to ohromná zábava.”
Zostražitel. Čtyřručně už nikdy!
“Přivezla bych ji o Velikonocích na návštěvu. Zahrajeme vám spolu.”
Proč čtyřručně už nikdy? Protože Lydie.
Nová kolegyně Terezie Kvíčalové není nikdo jiný než: “Slečna učitelka” .
A co se stane potom, co Daniel zjistí, o koho jde? Tohle. .
-----
Děkuju moc všem, za letošní ročník!
Po Velikoncích jsem sice tak nějak trochu chytala druhý dech (zvlášť ke konci už to bylo trochu na sílu, ale v tom asi nejsem sama), nicmně i tak jsem si to letos užila.
Tak snad ta moje drabble aspoň občas letos k něčemu byla :-) a nebylo to ode mne příliš roztříštěné (jak jsem střídala linie a postavy)
Díky všem čtenářům pravidelným i náhodným a zvášť všem komentujícím (jako co si bduem, ty komentáře, to je takový autorský kokain...).
Takže: bylo to fajn, jsem tu ráda a v květnu se pokusím ještě něco dočíst :-D
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Roztříštěné mi to nepřipadalo
mila_jj
Roztříštěné mi to nepřipadalo, protože v dubnu zoufale těkám a čtu jednotlivé kousky, a ty ti pěkně stojí samy o sobě.
Krásný máj a za rok na shledanou.
děkuju moc
Arenga
děkuju moc