Za dlouhých zimních večerů popíjela horkou čokoládu se skořicí a zamykala světlo do čtyř stěn svého pokoje, aby jí ho zima neokousala. Ráda usedala k oknu a kreslila prstem na zadýchané sklo. Ráda byla sama se svými sny a zachumlaná do peřin překračovala hranice reality. Ráda naslouchala zvuku pera kroužícího po papíře, jak se nese tichem. Tehdy měla pocit spojení s něčím mnohonásobně větším, než byla ona sama; pocit sounáležitosti s oním mocným Pisatelem, který vede naše kroky. Tehdy byla šťastná.
Někdy však, jak se tak rozplývala v absolutnu, ucítila palčivou bolest.
Vesmír je dost nekonečný, ale její život ne.
Po, 2011-04-04 16:28 — Rebelka
Hrozně se mi líbí ty obraty i
Hrozně se mi líbí ty obraty i celkové vyznění... krásné...
Pro psaní komentářů se přihlašte
Po, 2011-04-04 16:36 — may fowl
Díky :) Dalo mi pěknou práci
Díky :) Dalo mi pěknou práci to vůbec publikovat, jeden by nevěřil, jak škodolibé můžou počítače být :D
Pro psaní komentářů se přihlašte
St, 2011-04-06 12:55 — Dangerous
Souhlasím s tebou, Rebí. 3
Souhlasím s tebou, Rebí. 3
Pro psaní komentářů se přihlašte
Po, 2011-04-04 17:11 — Esclarte
To je hezky poetické.
To je hezky poetické.
Pro psaní komentářů se přihlašte
Po, 2011-04-04 18:01 — Peggy
Opravdu moc hezké a působivé!
Opravdu moc hezké a působivé!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit