Ostatní bratři se zabydlovali v přiděleném křídle. Johan dal dohromady liturgické texty a dohlížel na dodržování regule, nakolik to v pěti lidech dokázali (z nočního čtení veršů se stala velmi vyčerpávající záležitost). Roger si vzal na starost, jak mají vypadat cely (a jejich hostitelka, Fiona, jen kroutila hlavou, co všechno odmítl jako nepotřebné). Simon se ujal kuchyně a vařil pro všechny v Refugiu, nejen pro bratry.
Otec opat zdánlivě bezcílně bloumal po celém prostoru vymezeném prastarou zídkou. Prodíral se houštím náletových stromků, prolézal mezi polozbořenými zdmi a hledal.
Dřevo na oltář.
Za jedním zhrouceným pilířem našel.
Polovinu bývalé zpovědní budky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jsem moc zvědavá, jak to bude
Tora
Jsem moc zvědavá, jak to bude dál. Napínavý. Pěkný.
No tak to já jsem zvědavá
ioannina
No tak to já jsem zvědavá taky, protože absolutně netuším, proč a jak je budu za pár let (nebo deset, dvacet let?) stěhovat do Bjørkhallenu. Jenom vím, že se tam nakonec ocitnou. Pravděpodobně.
Prostě to zjistím, až začnu psát ten román, s tím se nedá nic dělat. :o)
Ah. Tahle linie se mě dotýká
Profesor
Ah. Tahle linie se mě dotýká čím dál víc. Jak ty to jenom děláš...
Nevím. Ono se to dělá tak
ioannina
Nevím. Ono se to dělá tak nějak samo.
A ten pátý mnich je Hugh?
mila_jj
A ten pátý mnich je Hugh? Aspoň že se to tak trošku vrací do jakéhosi normálu.
Jo, ten pátý je Hugh a má
ioannina
Jo, ten pátý je Hugh a má zákaz vstávat z postele k něčemu jinému než k jídlu, dokud nepřestane vypadat jako chodící mrtvola. :o))