Ztraceni

Tohle město bylo o něco větší, než to první. Nebo to možná bylo jenom tím, že se tu zrovna konal trh. Každopádně ulicemi se skoro nedalo normálně projít, a ty dva hostince, na které náhodou narazili (ani jeden z nich tohle město neznal) už neměly místo ani na dvoře v kůlně. Nezbývalo tedy, než se probíjet ulicemi směrem, který naznačil ochotný obchodník. Po chvíli však byli beznadějně ztracení v moři těl.
„Vidíš támhleten klobouk?“ ukázala Laureen kousek dopředu. Peregrin kývl.
„Sleduj ho!“ poručila. „Dovede nás k hostinci, nebo se ho zeptáme na cestu.“
Neznámý brzy zabočil do téměř liduprázdné uličky.