Stará rašple

“Za mýho mládí měli lidi jiný móresy,” usměje se, zatímco na staré hubené nohy natahuje punčocháče. “Tehdy se na nás lidi dívali hůř než dneska, s odporem - teda pokud o nás vůbec věděli.” Zapne si sváteční šaty, začne s make-upem. “Schovávali jsme se - báli jsme se nejdřív katolíků, potom komunistů.” Zamračí se, pak se mu úsměv vrátí. “Ale tvoje babička byla už tehdy pokroková ženská. Věděla o mně - asi na to přišla, když jí občas zmizela rtěnka nebo punčochy. Ale věděla, že jí mám rád. Do ničeho jsem jí nenutil, bylo nám spolu pěkně,” zakončí děda a mrkne umělýma řasama.