Na Ovocném trhu

Dokonale sžitá se svým městem kráčí ulicí. Chvílemi tančí do jemného ťukaného rytmu a sukně z jemné látky vlaje kolem ní. Slunce hřeje pohodlím.
Radostně voní den, kdy jde na schůzku se svým nejdražším.
Zaslechne klapot a tiché nadávky.
Ne, tamten její město nezná. Ne od narození.
Každý, kdo kdy viděl, by o ní řekl, že žije v říši tmy.
Ona tmu nikdy neviděla. Neví, jak vypadá. Nedá se nahmatat, slyšet, cítit. Lidé jako ona si neumějí představit, jak svět vypadá, když ho vidíte. Ale jejich města a království jejich života nezakrývá tma. Jen procítěné dny, které dávají nádech vzpomínkám.